Naučila jsem se být na prvním místě

Aktualizováno: 3. 11. 2021

Prosím, dovolte mi využít příležitosti vánočních svátků a končícího roku ke krátkému poděkování.


V letošním velmi zvláštním roce jsme spolu dokončily několikaměsíční terapii. Byla jste se mnou v nejhorším období mého dosavadního života, kdy se u mě vše změnilo.


Byla jsem zvyklá na svou samostatnost, zdánlivou nezávislost, počítala jsem s tím, že všechno dokážu vyřešit sama a bez pomoci. Nechala jsem si nakládat a často jsem si i já sama nakládala nepřiměřené množství úkolů a cítila jsem zvláštní uspokojení z toho, že zvládnu nezvladatelné a takto že mě vidí i moje okolí.


Před dvěma lety mě moje onemocnění přivedlo do nemocnice a do neznámé situace. Musela jsem si připustit závažnost svého onemocnění a omezení, která z něho plynou. Ještě těžší pro mě bylo přijmout fakt, že jsem závislá na lékařské péči a na pomoci a podpoře svého okolí. Vnímala jsem to nesmyslně jako slabost a selhání. Děkuji Vám, že jste tehdy moje pocity vyslechla a začala se mnou pracovat. Vím, že to nebylo lehké.


Poté, co mě moje nemoc přestala bezprostředně ohrožovat, bylo nutné začít měnit moje vnímání toho, co je důležité. Dobře jsem věděla, jaké chyby mě přivedly do nemocnice, ale bylo těžké je napravovat. Věřím, že dnes jsem se s Vaší obrovskou pomocí dostala do stavu, kdy sebe a svoje zdraví stavím na první místo, změnila jsem zaměstnání, ve kterém se snažím, aby moje kapacity byly rozumně využívané, nikoliv zneužívané, a když se v jakékoliv oblasti mého života ukáže, že nejsem dokonalá, nehroutím se z toho. Snad mi to vydrží.


Děkuji Vám za Vaši pomoc i za to, že už dokážu pomoc přijmout. Během našich setkání jste řekla několik vět, na které nikdy nezapomenu a ze kterých pravidelně čerpám, když přijde nejistota nebo pochybnosti.




0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše